Song týdne 42
31. 10. 2026
Song týdne: 42. BLÜMCHEN "90's icon"
Tak si říkám, že už bylo dost vážných témat, životních karambolů a hlubokých úvah. Co kdybychom si tentokrát prostě jen trochu zařádili?
A když říkám zařádili, myslím tím pořádně!
Protože na scénu se vrací jedna malá, bláznivá květinka, která nám už v devadesátkách dokázala pořádně zamotat hlavu. A hlavně nohy. BLÜMCHEN!
Jasmin Wagner, kterou si pamatujeme jako jednu z nejvýraznějších představitelek německého happy hardcoru, se rozhodla připomenout, že devadesátá léta ještě rozhodně nepatří do muzea.
A její novinka "90's Icon" je toho jasným důkazem.
Přiznám se, že tentokrát jsem nemusel vůbec nic řešit. Žádné dlouhé poslouchání, žádné přemýšlení, jestli se mi to vlastně líbí. Stačilo pár vteřin a bylo jasno.
Tohle prostě chci! Rychlý rytmus, pořádná dávka energie a atmosféra, která mě okamžitě katapultovala o nějakých třicet let zpátky.
A najednou jsem zase v době, kdy byly taneční kluby plné barevných světel, hudba hrála tak nahlas, že člověk občas neslyšel ani vlastní myšlenky, a domů se chodilo zásadně až tehdy, když už opravdu nebylo kam jinam jít.
No dobře, občas se domů taky nešlo vůbec. Ale to už je jiná pohádka.
Blümchen nám v textu servíruje jednu devadesátkovou vzpomínku za druhou.
Chupa Chups a šílené dipy, do kterých jsme lízátka strkaly, motýlkové sponky do vlasů, hardcore, eurodance, barevná móda a samozřejmě i fanoušci z LGBTQ komunity. Zkrátka všechno, co tehdejší taneční scénu dělalo tak krásně bláznivou.
A víte, co je na tom nejlepší? Že si tahle písnička vůbec na nic nehraje.
Nesnaží se být převratná, filozofická ani světoborná. Prostě jen připomíná dobu, kdy jsme byli mladší, možná trochu praštěnější a rozhodně jsme měli mnohem méně důvodů přemýšlet, jestli už náhodou nejsme na nějakou tu lumpárnu moc staří. A já mám takový pocit, že právě tohle nám dneska občas chybí. Trocha té bezstarostnosti. Možnost pustit si pořádně hlasitou muziku, vypnout hlavu a na chvíli zapomenout, že svět kolem nás má nějaká pravidla.
Protože devadesátky nebyly jen o hudbě.
Byly o objevování. O prvních velkých zážitcích, o přátelstvích, o nočních dobrodružstvích a také o tom, že jsme si postupně začínali hledat vlastní místo na světě.
A někdy jsme ho našli právě na tanečním parketu. Takže díky, Blümchen, za tuhle malou cestu časem!
A jestli si někdo myslí, že devadesátky už dávno skončily, mám pro něj jednu drobnou zprávu:
"Možná skončily v kalendáři. Ale v mojí hlavě pořád ještě hrají. A zatraceně nahlas!"
Váš DJ BRAQ
Vyhledávání
Přihlášení
Portrét
Poslední fotografie
Mail list
Oblíbené odkazy
Statistiky
| Online: | 45 |
|---|---|
| Celkem: | 2400876 |
| Měsíc: | 26334 |
| Den: | 808 |